Ženy hrdinky

Před pár dny byl Mezinárodní den žen. Všichni víme, že tento den existuje a většina z nás ho i slaví. Ale zda-li pak víme, proč se slaví?! Jistě, můžeme si to dohledat na internetu, ale tato myšlenka mě přivádí k tomu, že kdybych teď šla po ulici a zeptala se spíše těch mladších ( 20 – 35let ), tak skoro nikdo z nich tuto informaci nebude vědět. Není se, ale čemu divit, když společnost svátek propaguje jako komerční věc. Jsou všude vidět spousty plakátů a letáků, které nabádají  Tak tedy jen krátce něco o historii. k nákupu čehokoliv, co potěší ženu.       

A bohužel kvůli tomu je  podstata tohoto svátku dnes úplně jinde, než důvod proč vlastně vznikl. Svátek vznikl díky stávce švadlen z USA, které tím bojovali za volební právo žen a samozřejmě též za rovnoprávnost. Pro některé to jistě bude zajímavá novinka, tak přidáme ještě jednu zajímavost, ať se můžeme divit. Tento svátek již není svátek, tedy alespoň ne státem uznaný a to již od roku 1990. Naopak v jiných zemích se jedná o dost významný svátek. Mě osobně štve, že od mužů se v ten den očekává, že ženám koupí nějakou tu květinu nebo bonboniéru, popřípadě šperk. Svůj účel tato událost splnila a proto si myslím, že pohled na tento den není zcela správný.                                                                                                                                     

Do tohoto názoru nezahrnuju organizace a různá hnutí. Ty to vnímají zase po svém a mnohokrát napomáhají společnosti k jinému myšlení. Proto bych možná brala MDŽ jako oslavu toho, že již ženy mají volební právo, smí projevit svobodně svůj názor, mohou vykonávat stejné zaměstnání jako muži a i v domácnosti už neplatí, že jen žena patří do kuchyně. Chtěla jsem tím říct, pokud muž zapomene přinést onen omílaný dar, tak se na něho nezlobme. Darem by nám mělo být, že se k nám muž chová s respektem a úctou. Každý si z toho stejně vezme to své, ale ženy které vedly tu stávku, tak jsou v mých očích hrdinky.